Kluci z květináče; first

3. december 2012 at 8:30 | PetuLL & Márč |  Kluci z květináče
!! KOMENTÁŘE NEVĚNOVANÉ POVÍDCE PIŠTE POD JINÝ ČLÁNEK !!
| Autor: PetuLL & Márč | Web: heart-onedirection.blog.cz | Kluci z květináče | 1. díl | 2. prosince 2012 |
Pozn: Jestli máte zájem, můžeme přidat na blog příště v jednom článku třeba 3-5 dílů, abyste nemuseli tak dlouho čekat. ;)
~
Sofie;
Setkaly jsme se v mém pokoji něco kolem odpoledne, když nám skončila škola. Postávala jsem u květináče a Alex seděla na židli. Když jsem si všimla, že se Alex začali znovu zavírat víčka, natáhl jsem prst k rádiu a zesílila ho až tak, že spadla ze židle.
"Co je?" sedla si zpátky na židli a poupravila si tričko. "Já nespala." ještě mezitím dodala se zamračením. Zašklebila jsem se na ni a položila ingredience na stůl.


"Dobře, tak jsi nespala," řekla jsem pořád s úšklebkem na tváři. "Tak tady jsou ty věci do toho květináče," ukázala jsem na stůl.
"Páni, my potřebujeme i hlínu, to jsem vůbec nevěděla." sarkasmus, zase. "A hele voda, ta se taky vůbec nepoužívá, budeme zalévat kytky na tvém parapetu?" začala se smát. Bouchla jsem jí do ramene a ona jenom se smíchem cukla. Začala jsem pomalu dávat do květináče ingredience.
"Pomůžeš mi, nebo tam budeš jen tak nehybně stát?" hlava se mi otočila o několik stupňů, abych viděla na kamarádku.
"Jasně, tak co mám dělat?" přistoupila ke stolu a začala brát všechno do rukou, až jí spadla krabička s mými poklady.
"Víš co, radši teda stůj," nahnula jsem se pro krabičku a dala jí znova na stůl. Po té jsem ji otevřela a vyndala z ní dva pytlíčky, ve kterých byl chumel vlasů od každého ze skupiny.
"Tak koho vybereme?" řekla jsem s nadšením.
"No, koho si vezmeš ty?" Alex měla ruce na prsou a stála ve svém nebojácném postavení.
"Já si vezmu Liama a ty?" na to ona vzdychla.
"Fajn, tak já si vezmu Nialla - ne Zayna,"
"Tak koho?" popostrkovala jsem jí.
"Nialla!" vykřikla.
"Vážně?"
"Ne tak Zayna!" Protočili se mi panenky.
"Takže Zayna?" zeptala jsem se jí a doufala, že řekne ano.
"Ne Nialla, Nialla chci." kývla na mě, že má vybráno. 'A kdo je teďka cvok?' Zeptala jsem se sama sebe. Vyndala jsem teda z pytlíku Liamův vlas a vložila ho do jednoho důlků v hlíně, Alex to zahrabala a zalila vodou. To samé jsme udělaly u druhého květináče. Čekaly jsme. Utekla hodina, potom dvě a stále se nic nedělo.
"Super, trávíme ve tvém zatuchlém pokoji zbytečně."
"Tak ještě chvíli počkej," poprosila jsem jí.
"Hele já jdu, dej mi tu dvacku..." vstala prudce z postele.
"Dvacku? Za co jako?" zeptala jsem se nechápavě.
"No vsadily jsme si," napřáhla ke mně ruku a zrovna, když jsem začala vyndávat z kapsy dvacet korun, uslyšely jsme křupnuti. Podívaly jsme se nejdřív na sebe a pak na květináč. Přiblížily jsme se k němu. Zase jsme uslyšely praskání. Začaly jsme se bát... Rychle jsem se schovala za Alex. "Hele, proč mám být já vepředu?" zaječela a strčila mě před sebe, abych jí chránila já. Natáhla jsem ruku a dotkla se ho. Nic se nestalo. Otočila jsem květináč a tam byla prasklina.
"Prasklina?" podivila se kamarádka. "To jako vážně? Takže ty se tady za mnou schováváš kvůli prasklině?" informovala mě.
"Moment ty ses taky za mě schovávala." chtěla jsem jí osvěžit paměť.
"Já? Né já tě jenom kryla ze zadu" Přestala jsem se s ní hádat a podívala se blíž k prasklině. Uviděla jsem něco růžového. Dotkla jsem se toho. Byla to kůže, lidské maso. Škubla jsem sebou. Prasklina se zvětšila a odhalila lidskou ruku.
"No fuj!" znechuceně se na to Alex dívala a ohrnula nos. Otřásla se zem.
"No myslím, že je největší čas vzít nejdůležitější věci tvého života a zmizet." Alexin hlas zněl vystrašeně.
"Jo máš pravdu," vzala jsem, co se dalo a vyběhly naráz z pokoje na chodbu. Za náma se zabouchly dveře. Na chodbě bylo hodně lidí a žádné zemětřesení jsme už nepocítily. Podívaly jsme se na sebe zděšeným výrazem. Pomalu jsme se přiblížily ke dveřím a přiložily ucho. Nic jsme neslyšely, najednou bylo ticho. Moc velké ticho. Vyměnily jsme si pohledy a Alex mě popostrčila, abych otevřela dveře. Opatrně jsem chytla kliku a koutkem oka se zadívala do místnosti. Po celém pokoji byla rozházená hlína. I přes strach jsme vkročilx do místnosti a rozhlédly se. Náš pohled se zastavil u nahatých kluků, kteří se podobali Liamovi a Niallovi. Obě jejich ruce měli na rozkroku. Najednou se Alex začala smát, když si toho všimla a já při pohledu na jejich nahá těla okamžitě omdlela a skončila na studené podlaze. Když jsem se probrala, kamarádka mi pomohla vstát a pomalu jsme šly k nim. Stáli nehybně a dívali se před sebe. Nemohla jsem popadnou dech a pořád si je mlčky prohlížela. Krůček po krůčku jsem se přiblížila k Liamovi a dotkla se jeho břišního svalu.
"Vypadají jako oni," sykla jsem kamarádce do ucha a zírala na ně s otevřenou pusou. Nepromluvili ani slovo. Alex chytla Nialla za tvář a začala s ním cloumat. Pořád nevěřila svým vlastním očím, byla šokovaná. Najednou mu dala facku, aby se přesvědčila, že je to opravdu on.
"Au!" vyhrkl a jeho tvář na to zrůžověla. Začala jsem křičet, protože semnou začaly emoce cloumat. Kluci se chytili za uši a tím odhalili své nahé tělo. Alex se podívala níž než je zdrávo a vykřikla:
"Můj bože!" Ústa se jí pomalu zděšením otevřela. Bouchla do mě a já přestala křičet. Vzala mě za rameno a popostrčila k sobě.
"Myslíš, že jsou úplně stejní jako ti pravý?" zeptala se.
"Proč to chceš vědět?" ukázala na dolní část jejich těla a já znovu omdlela. Když jsem se po nějaké době probrala a znovu vstala, kluci měli už na sobě oblečení.
"Kde jsi vzala ty hadry?" zeptala jsem se neurvale.
"Kluci odvedle, mi je půjčili."
"Jen tak?" nevěřila jsem jí to.
"Fajn, dala jsem jim podepsané fotky kluků." ukázala na naše nové kamarády. Pořád jsem si je nevěřícné prohlížela a oni nás.
"Možná by byla potřeba, jim vysvětlit co tady dělají," sykla jsem a šla rychle najít tu stránku, podle, které jsme je oživili. Kluci se naklonili k počítači a překvapeně se na to dívali.
"My ale neumíme číst," zašeptal Liam a já se podívala na Alex, které cukaly koutky úst. Začala jsem jim to nahlas číst. U konce jsem si všimla, ale něčeho, co tam předtím nebylo. Nebo jsem si toho aspoň nevšimla. Miniaturním písmenem na konci stránky bylo připsáno: 'Pokud se klon setká s člověkem, podle, kterého byl naklonován, zemře.'
~
 

2 people judged this article.

Comments

1 Bell Bell | Web | 4. december 2012 at 18:37 | React

Ahoj chtěla jsem se jen zeptat jestli bys/te mi prosím neudělali layout?Strašně moc bych ho potřebovala.Díky
PS:Prosím odepiš/te:)

2 cornelka6 cornelka6 | Web | 5. december 2012 at 14:56 | React

holky ty vaše povídky jsou supr:-)

3 harry styles harry styles | Email | 8. march 2013 at 16:32 | React

I LOVE OLIVIE HECKOVA

4 funnydirectioners-stories funnydirectioners-stories | 8. april 2013 at 18:27 | React

Ahojky, právě jsem si založila nový blog a píšu svůj první příběh. Vidím, že ty jsi v tom už zběhlá a tak jsem se tě chtěla zeptat jestli by jsi mi neřekla jak to píšu. Prosííím napiš mi to do komentů :):* http://funnydirectioners-stories.blog.cz/  Díky moc <3

5 Jarda Jarda | 10. april 2015 at 0:31 | React

Jdu číst příběhy http://recepty-na-vareni.blog.cz/1311/hovezi-gulas

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement
heart-onedirection.blog.cz © 2012 - 201?